Když se major Tomáš Sedláček vracel z východní fronty domů, připadal si jako hrdina ze svých oblíbených dobrodružných filmů. Těšil se, že si se ženou budou užívat svobodu, kterou pomohl vybojovat. Místo šťastného konce ho však čekal tvrdý střet s komunistickou realitou. V roce 1951 byl nespravedlivě
odsouzen na doživotí a svou ženu viděl už jen párkrát přes mříže.
Je na nás, aby se na jeho příběh nezapomnělo.
V roce 1944 byl Jiří Grant povýšen na podporučíka RAF a představoval si, že i po návratu do vlasti bude jeho kariéra strmě stoupat. Avšak komunistický režim jeho postup brutálně zarazil. V roce 1950 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za průmyslovou špionáž a následujících pět let trpěl v pracovních lágrech.
Je na nás, aby se na jeho příběh nezapomnělo.
Když velitel 313. československé stíhací perutě František Fajtl pronásledoval nacistická letadla nad Francií, ještě netušil, že se po návratu domů místo vyznamenání dočká stíhání komunistickým režimem. V roce 1950 byl zatčen a po drsném výslechu eskortován do tábora nucených prací na Mírově. Strávil tam 17 měsíců, aniž by kdy stanul před soudem.
Je na nás, aby se na jeho příběh nezapomnělo.
Připněte si vlčí mák jako symbol úcty k válečným veteránům. Podpoříte natáčení vzpomínek pro sbírku Paměť národa.
Největší veřejně přístupná databáze autentických svědectví pamětníků 20. století. Nabízí vzpomínky lidí, jichž se dotkla válka, i těch, jež poznamenal komunistický režim. Ale také těch, kteří diktaturám sloužili, např. bývalých důstojníků StB. Paměť národa buduje nezisková společnost Post Bellum spolu s partnery – Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů. V databázi jsou tisíce fotografií, dokumentů, audio a videonahrávek. Pracujeme ve všech krajích České republiky i v zahraničí. Díky síti spolupracovníků na portálu přibývají zhruba dva příběhy denně. Z Paměti národa vycházejí další projekty: rozhlasové pořady, výstavy, knihy, filmy a vzdělávací programy pro děti.
Proč váleční veteráni?
Pro Paměť národa vyprávělo už okolo 900 válečných veteránů. Díky této veřejné sbírce budeme moci zdokumentovat další vyprávění lidí, kteří bojovali za naši svobodu a demokracii. Aby se nezapomnělo na jejich statečnost, obětavost a nasazení.
Proč vlčí mák?
Je symbolem válečných veteránů už od konce první světové války. Červené květy v té době pokrývaly hroby padlých na zapadni frontě. Připnutím symbolického květu si lidé připomínají hrdinství vojáků a vzdávají jim úctu.
Proč 11. listopad?
Dne 11. listopadu 1918 byla podpisem příměří ukončena 1. světová válka.
Chcete se aktivně zapojit do veřejné sbírky a rozdávat vlčí máky od 1. do 14. listopadu 2019 třeba ve vaší oblíbené kavárně, u vás firmě, ve škole či přímo jako kamelot na ulici?
